Nová stránka 1

Knírač malý

Historie chovu

Historie čistokrevného plemena knírač není příliš dlouhá, ale jeho předchůdce je známý již od mladší doby kamenné jako pes bažinný nebo pes rašelinný. Bernský zoolog z přelomu 19. a 20. století T. Studer tvrdil, že z těchto předků se vyvinuli všichni teriéři, knírači, pinčové i špicové.

Přesně ale o vzniku čistokrevného knírače nevíme mnoho. Snad jen to, že v minulosti se psi, kteří se dnešním kníračům podobali, chovali ve stájích jako lovci krys a hlídači koní. Odpovídaly tomu jejich vrozené vlastnosti - záliba v lovu, ostražitost, útočnost, ostrost a nezávislost, díky kterým byli oblíbeni a rozšířeni hlavně v jižním Německu. Formani a štolbové se o ně příliš nestarali, ale tito pinčové si vždy byli schopni obstarat potravu i přístřeší na noc. Jejich den byl náročný - brzy ráno vyjel pán na cestu a pes s ním. V době poledního odpočinku držel pes stráž a večer se opět vrátil k hlídání stájí. Musel být vytrvalý, otužilý, energický, nesmlouvavý vůči cizím a mít smysl pro obranu majetku svého pána. S těmito vlastnostmi už nezáleželo na barvě a druhu srsti, ani na velikosti psa. Byl to dobrý a spolehlivý hlídač, což bylo nejdůležitější.

Z těchto stájových pinčů začali chovatelé v roce 1878 vytvářet plemeno. Vznikl knírač, trpasličí knírač a pinč. Prvními vystavovanými zástupkyněmi tohoto druhu byly fenky Betti a Anni v roce 1879. A roku 1880 se už ustavují znaky, které by mělo mít čistokrevné plemeno. U kníračů je to například přednost ocelově šedé nebo stříbrošedé barvy srsti před šedožlutou a rezavě žlutou a přednost zvířat s vousem a obočím. Tehdejší vystavý byly opravdu pestré. Byli tam psi různých barev, různých druhů srsti od ježaté, kudrnaté přes dlouhou a hedvábnou až po hrubou a krátkou, různých tvarů hlavy, různých hmotností a mohutností. Pak nastal výběr chovných psů a po letech výběrového chovu vznikl dnešní knírač.

Velký a malý knírač nemají původně mnoho společného. Společné ale mají to, že jim dal vznik střední knírač. Zkřížením menších jedinců středního knírače a malého stájového hrubosrstého pinče vznikl dnešní malý knírač a křížením větších středních kníračů a tažných a hlídacích psů z Horního Bavorska zase knírač velký, zvaný mnichovský knírač. Velcí se však dále zušlechťovali křížením s černými německými dogami a velkými pudly a pak zase s většími středními knírači, aby nezanikly rysy knírače, až v roce 1925 bylo křížení zakázáno.

FCI standard č. 183