Mohutní obři
Mainské mývalí kočky jsou i přes svou velkou mohutnost milé a přítulné, přirozené, dobrosrdečné a jednoduše krásné. Jsou velmi klidné a vyrovnané, společenské a hravost si zachovávají do vysokého věku. Mají mnoho způsobů komunikace. Nejpřirozenějším z nich je předení. Slouží k vyjádření pohody, pocitu bezpečnosti, přátelství, sounáležitosti ke smečce, intimního kontaktu s koťaty. Tento projev něžného vztahu kočky a člověka je pro majitele uklidňující i povzbuzující. Všechny mainské, i mohutní kocouři, jsou něžné, překvapivě tiše mňoukají, spí v neuvěřitelných polohách, rády si hrají. Jako matky jsou bezproblémové, pečlivé a starostlivé. Milují kontakt se svými majiteli i s ostatními zvířaty. Pevné přátelství s lidmi a radost z mazlení je předurčuje k pojmenování  "pes mezi kočkami". Ochotně "pomáhají" s kdejakou prací, vybalují tašky s nákupem, asistují při rozbalování dárků, pomáhají "uklízet" nejen psací potřeby či klubíčka ... Velkým a aktivním rodinám s dětmi jsou schopny dělat perfektní společnost. Svoje majitele milují a pokud mají náladu, rády mu vyznávají lásku. Něžným hlazením packou, vášnivým otíráním hlavou, jemným kousáním do nosu nebo spokojeným předením na klíně. Dokáží vycítit náladu, oddaně se stávají utěšovatelkami i zpovědnicemi. Není divu, že jsou tak obdivované na celém světě. Nebylo tomu však vždy.

Prehistorie plemene
I do seriozních knih si mohou najít cestu lidová slovesnost a báchorky. V Book of the Cat Frances Simpsonové z roku 1903 se objevila myšlenka, že velká polodlouhosrstá kočka amerického severu je potomkem medvídka mývala. Tato legenda, biologicky pochopitelně nesmyslná, byla založena na podobnosti huňatého ocasu a společné náklonnosti k vodě (Racoon = mýval).
Romantická legenda hovoří o námořním kapitánovi Samueli Cloughovi, který měl být nápomocen při útěku Marie Antoinetty. Přípravná plavba do Nového světa přepravila přes oceán nejen množství osobních potřeb královny, ale též i její vzácné polodlouhosrsté kočky. Následný útěk se nezdařil. Marie Antoinetta skončila na popravišti a její kočky v Americe a nezbylo jim nic jiného, než se na nové prostředí zadaptovat. Krása a ušlechtilost mainských mývalích koček by si zajisté zasloužila tak vznešený původ.
A kde je pravda? Snad se polodlouhosrsté kočky na severoamerický kontinent dostaly již s Vikingy, nebo to bylo později s námořními výpravami při osilování Ameriky? Z dochovaných pramenů víme, že tyto kočky byly nepochybně od doby založení novoanglických států na severovýchodě USA a Kanady nejobvyklejšími domácími kočkami. Jejich genetická výbava a drsné podnebí způsobily, že se hustá a dlouhá srst udržela a dále vyvinula. Tvrdé podmínky přirozeného výběru přežili jen ti nejsilnější a nejodolnější jedinci. Tyto pracovní farmářské kočky se postupně staly symbolem síly, krásy a sebevědomí.

Největší, nejtěžší
Mainské mývalí kočky se vyvinuly ve velké a robustní plemeno s mimořádně odolnou konstitucí. Kocouři v dospělosti dosahují váhy osm, až deset kg. Standard FIFe říká, že je to mohutné plemeno s hranatým obrysem hlavy, velkýma ušima, se širokým hrudníkem, silnou kostrou, s dlouhým, výrazně svalnatým tělem a dlouhým, bohatě osrstěným ocasem. Dobrý svalový tonus a pevnost dávají této kočce výraz síly a robustnosti. Hlava je veliká s hranatými obrysy a jemným konkávním prohnutím. Její dominantou je silná brada, která tvoří rovnou čáru s horním pyskem a nosem. Z profilu by měla působit hranatě a tvořit pravý úhel. Dalším výrazným prvkem hlavy jsou dlouhé, v základně široké uši. Vyrůstají z nich velmi žádané dlouhé rysí štětičky. Oči mainských koček jsou velké, posazené daleko od sebe, mírně oválné, ne však mandlového tvaru. Je povolena jakákoliv barva. Mezi barvou očí a barvou srsti neexistuje žádná vazba. Osrstění je dlouhé a volně vějící. Srst je hustá a vhodná do každého počasí. Na hlavě, lopatkách a končetinách je krátká, na bocích se pozvolna prodlužuje. Na pánevních končetinách jsou plně vyvinuté kalhotky, hříva na krku je žádoucí. Povoleny jsou všechny přírodní zbarvení i jakýkoliv poměr bílých skvrn.
Maiská mývalí kočka musí být vždy harmonická, proporcionální a v dobré fyzické a psychické kondici.