Chovatelská stanice FCI

Z JABKENICKÝCH DOUBKŮ

Zdeněk a Eva Dvořákovi, 294 45 Jabkenice 167

tel: 602 969 133, 606 612 485   e-mail: dvoreva@seznam.cz   www.doubka.cz   

Plemena (Tierrassen)

Knírač malý černostříbřitý (Zwergschnauzer schwarz-silber)
Černý teriér (Schwazer Terrier)
Mainská mývalí kočka (Maine-coon Katze)

O nás (über uns)

Začátky (Start)
Zvířata (Tiere)
Aktuality (Neue)
Odchovy (Nachzucht)
Štěňata (Welpen)
Fotoalbum (Photos)
Kontakt
Odkazy (Links)

 

 

 Černý (ruský) teriér

Historie chovu

Začátky ve šlechtění černého ruského teriéra se uvádí od roku 1947, kdy v tehdejším Sovětském svazu po 2. světové válce prudce klesl počet psů služebních plemen. Úkolu vyšlechtit nové plemeno psů se zhostila Centrální škola služební kynologie a šlechtitelská stanice Rudá hvězda, sídlící nedaleko Moskvy. Důležité bylo to, aby psi nového plemene byli tvrdí a vyrovnaní, použitelní k ostraze a odolní vůči tvrdým klimatickým podmínkám, které v Rusku panují.

Nelehkého úkolu se ujali generálmajor Medveděv a Ilin. Soustředili do Ruské hvězdy zbytky služebních psů - velkého knírače, rotvajlera a erdelteriéra, také novofunlandského psa. Po masovém křížení se ve vrzích začali objevovat mohutní černí potomci s ideálním osrstěním.

Není známo, kolik jiných plemen bylo do tohoto křížení zapojeno, ve vrzích se objevovala štěňata s bílými i hnědými znaky, neplnochrupá i s nepravidelným skusem nebo kryptorchidi. Velmi tvrdou selekcí koncem 50. let se začalo chovat pouze na bezvadných jedincích.

Poprvé byl černý teriér představen v roce 1955 na Všesvazové zemědělské výstavě v Moskvě, kde sklidil obrovský obdiv a zájem kynologické veřejnosti. A také zlatou medaili a diplom speciální výstavy, což v této době bylo to nejvyšší ocenění, jaké mohla šlechtitelská stanice získat. Od roku 1981 se černí teriéři objevují i na kynologicky významných akcích v Evropě, kde získávají řadu nejvyšších ocenění, a tak stoupá jejich obliba u chovatelů. V tomto roce byl také vypracován a schválen centrální standard. Mezinárodní kynologickou federací FCI byl černý ruský teriér zařazen mezi teriéry do skupiny 3 pod č. 327. Jelikož se však svojí konstitucí a strukturou srsti podobal více knírači, příp. flanderskému buvierovi, byla v roce 1996 přijata druhá varianta navrženého standardu i s úpravami a černý teriér byl přeřazen do skupiny 2 mezi knírače, molosoidy, pinče a švýcarské pastevecké psy.

 

FCI standard č. 327

Všeobecná  charakteristika:
Černí  teriéři  jsou  mohutní  psi  nadprůměrné  velikosti  se  silnou  kostrou  a  masivním  osvalením.  Jejich  kůže  je  napjatá  a  elastická,  bez  záhybů  a  laloku.  Psi  jsou  schopní  obrany,  nedůvěřiví  vůči  cizím  lidem,  odolní,  dobře  se  přizpůsobují  rozdílným  klimatickým  podmínkám.  Jsou  vhodní  k  výcviku.

Konstituce:  Pevná  a  odolná.

Index  formátu:  100-105  (poměr  kohoutkové  výšky  k  délce  trupu)

Kohoutková  výška:  psi  -  66-72cm,  feny  -  64-70cm

Povaha:  aktivní,  plná  síly,  vyrovnaná.

Pohlavní  znaky:  Výrazné  podle  pohlaví.  Psi  jsou  impozantní  výšky,  kompaktnější  a  osvalenější  než  feny.

Srst:  Tvrdá,  hustá,  těsně  přiléhavá.Srst  délky  4-10cm  se  upravuje.  Barva  černá  nebo  černá  s  šedivými  chlupy.

Hlava:  Dlouhá,  přiměřeně  úzká  lebka  se  zaoblenými  lícemi.  Čelo  je  ploché,  hřbet  nosu  souběžný  s  profilem  lebky.  Nosní  partie  výrazná,  dopředu  se  lehce  zužuje,  její  délka  je  poněkud  kratší  než  lebka.Vousy  a  brada  dodávají  mordě  tupý,  čtyřhranný  výraz.  Pysky  jsou  silné  a  masité,  horní  přiléhají  těsně  k  čelisti,  neodstávají.

Uši:  Vysoko  nasazené,  malé,  dopředu  klopené,  trojúhelníkové,  přední  okraj  boltce  přiléhá  těsně  k  lebce.

Oči:  Malé,  oválné,  šikmo  nasazené  hmavě  hnědé.

Zuby:  Jsou  silné,  bílé,  těsně  uzavřené,  řezáky  jsou  v  jedné  řadě,  skus  nůžkový.

Krk:  Dlouhý,  mohutný,  suchý,  nasazený  pod  úhlem  40-45°  ke  hřbetní  linii.

Hrudník:  Prostorný,  hluboký,  dobře  klenutý,  dosahující  k  loktu.

Hřbet:  rovný,  široký,  silně  osvalený.

Záď:  Široká,  dobře  osvalená,  mírně  spadající  k  ocasu.

Ocas:  vysoko  nasazený,  silný,  kupírovaný  na  3-4  obratle.

Končetiny:  Přední  při  pohledu  zapředu  a  zadní  při  pohledu  zezadu  jsou  rovné  i  rovnoběžné, zadní  stojí  poněkud  šířeji  než  přední. Předloktí  jsou  silná  a  rovná,  nadprstí  krátké  a  rovné. Stehna  jsou  silně  osvalená,  bérce  jsou  dlouhé  a  šikmo  postavené.  Hlezna  jsou  výrazná  a  dobře  formovaná.  Nárty  jsou  výrazné,  dlouhé  a  téměř  svisle  postavené. Tlapy  jsou  velké  a  silné,  kulaté,  s  výraznými  polštářky.

Pohyb:  Volný,  harmonický,  lehký. Pro  toto  plemeno  jsou  typickými  pohyby  krátký  klus  nebo  cval.  Při  klusu  se  končetiny  pohybují  v  přímé  linii  dopředu,  přičemž  přední  končetiny  došlapují  přibližně  na  středovou  linii,  hřbet  a  bedra  elasticky  pérují.

Psi  musí  vykazovat  normálně  vyvinutá  varlata,  která  jsou  zřetelná  v  šourku.

Vady:  Jakákoli  odchylka  od  uvedených  bodů  je  hodnocena  jako  chyba,  jejíž  ohodnocení  musí  být  v  přímé  závislosti  na  stupni  této  odchylky.

Vylučující  vady:  jiný  než  nůžkový  skus, absence  jakéhokoli  zubu
-skvrnitá  srst  (bílá  barva,  hnědé-rezavé  znaky,  srst  šedivá)
-Výška  u  psů  pod  65cm  a  nad  74  cm,  u  fen  pod  63cm  a  nad  72  cm
 

zpět

Poslední aktualizace: 25.6.2010

 

Zpracoval: dvoreva