|
|
Chovatelská stanice FCI Z JABKENICKÝCH DOUBKŮ Zdeněk a Eva Dvořákovi, 294 45 Jabkenice 167 tel: 602 969 133, 606 612 485 e-mail: dvoreva@seznam.cz www.doubka.cz |
 |
|||||||||||
|
Plemena (Tierrassen)
O nás (über uns)
|
Černý (ruský) teriér
Historie chovu
Začátky ve šlechtění černého ruského teriéra se uvádí od
roku 1947, kdy v tehdejším Sovětském svazu po 2. světové
válce prudce klesl počet psů služebních plemen. Úkolu
vyšlechtit nové plemeno psů se zhostila Centrální škola
služební kynologie a šlechtitelská stanice Rudá hvězda,
sídlící nedaleko Moskvy. Důležité bylo to, aby psi
nového plemene byli tvrdí a vyrovnaní, použitelní k
ostraze a odolní vůči tvrdým klimatickým podmínkám,
které v Rusku panují.
Nelehkého úkolu se ujali generálmajor Medveděv a Ilin. Soustředili do Ruské hvězdy zbytky služebních psů - velkého knírače, rotvajlera a erdelteriéra, také novofunlandského psa. Po masovém křížení se ve vrzích začali objevovat mohutní černí potomci s ideálním osrstěním. Není známo, kolik jiných plemen bylo do tohoto křížení zapojeno, ve vrzích se objevovala štěňata s bílými i hnědými znaky, neplnochrupá i s nepravidelným skusem nebo kryptorchidi. Velmi tvrdou selekcí koncem 50. let se začalo chovat pouze na bezvadných jedincích. Poprvé byl černý teriér představen v roce 1955 na Všesvazové zemědělské výstavě v Moskvě, kde sklidil obrovský obdiv a zájem kynologické veřejnosti. A také zlatou medaili a diplom speciální výstavy, což v této době bylo to nejvyšší ocenění, jaké mohla šlechtitelská stanice získat. Od roku 1981 se černí teriéři objevují i na kynologicky významných akcích v Evropě, kde získávají řadu nejvyšších ocenění, a tak stoupá jejich obliba u chovatelů. V tomto roce byl také vypracován a schválen centrální standard. Mezinárodní kynologickou federací FCI byl černý ruský teriér zařazen mezi teriéry do skupiny 3 pod č. 327. Jelikož se však svojí konstitucí a strukturou srsti podobal více knírači, příp. flanderskému buvierovi, byla v roce 1996 přijata druhá varianta navrženého standardu i s úpravami a černý teriér byl přeřazen do skupiny 2 mezi knírače, molosoidy, pinče a švýcarské pastevecké psy.
FCI standard č. 327
Všeobecná charakteristika: Konstituce: Pevná a odolná. Index formátu: 100-105 (poměr kohoutkové výšky k délce trupu) Kohoutková výška: psi - 66-72cm, feny - 64-70cm Povaha: aktivní, plná síly, vyrovnaná. Pohlavní znaky: Výrazné podle pohlaví. Psi jsou impozantní výšky, kompaktnější a osvalenější než feny. Srst: Tvrdá, hustá, těsně přiléhavá.Srst délky 4-10cm se upravuje. Barva černá nebo černá s šedivými chlupy. Hlava: Dlouhá, přiměřeně úzká lebka se zaoblenými lícemi. Čelo je ploché, hřbet nosu souběžný s profilem lebky. Nosní partie výrazná, dopředu se lehce zužuje, její délka je poněkud kratší než lebka.Vousy a brada dodávají mordě tupý, čtyřhranný výraz. Pysky jsou silné a masité, horní přiléhají těsně k čelisti, neodstávají. Uši: Vysoko nasazené, malé, dopředu klopené, trojúhelníkové, přední okraj boltce přiléhá těsně k lebce. Oči: Malé, oválné, šikmo nasazené hmavě hnědé. Zuby: Jsou silné, bílé, těsně uzavřené, řezáky jsou v jedné řadě, skus nůžkový. Krk: Dlouhý, mohutný, suchý, nasazený pod úhlem 40-45° ke hřbetní linii. Hrudník: Prostorný, hluboký, dobře klenutý, dosahující k loktu. Hřbet: rovný, široký, silně osvalený. Záď: Široká, dobře osvalená, mírně spadající k ocasu. Ocas: vysoko nasazený, silný, kupírovaný na 3-4 obratle. Končetiny: Přední při pohledu zapředu a zadní při pohledu zezadu jsou rovné i rovnoběžné, zadní stojí poněkud šířeji než přední. Předloktí jsou silná a rovná, nadprstí krátké a rovné. Stehna jsou silně osvalená, bérce jsou dlouhé a šikmo postavené. Hlezna jsou výrazná a dobře formovaná. Nárty jsou výrazné, dlouhé a téměř svisle postavené. Tlapy jsou velké a silné, kulaté, s výraznými polštářky. Pohyb: Volný, harmonický, lehký. Pro toto plemeno jsou typickými pohyby krátký klus nebo cval. Při klusu se končetiny pohybují v přímé linii dopředu, přičemž přední končetiny došlapují přibližně na středovou linii, hřbet a bedra elasticky pérují. Psi musí vykazovat normálně vyvinutá varlata, která jsou
zřetelná v šourku. Vylučující vady:
jiný než nůžkový skus, absence jakéhokoli zubu |
||||||||||||
|
Poslední aktualizace: 31.1.2010 |
|
Zpracoval: dvoreva |
|||||||||||
